Náš seriál článků o osobní ochraně zdraví pokračuje výčtem běžně dostupných vhodných a nevhodných potravin. Když nějaká potravina vyhovuje hygienickým normám, ještě to nemusí znamenat, že je také vyhovuje z hlediska ochrany zdraví. Podívejme se na výrobky z bílé mouky. 

Bílý chléb a černý chléb Proviant starořímských vojáků tvořila převážně pšeničná zrna. Každý voják nosil v mošně stále u sebe pšenici, z níž si denně oddělil svou dávku. Při dlouhých pochodech vojáci zrnka pomalu a dokonale rozžvýkali. K pšenici dostávali už jen pitnou vodu. Po dvacetikilometrovém pochodu pak ještě vyhráli bitvu.

Ze zprávy římských spisovatelů vyplývá i to, že pšenice je plnohodnotnou potravinou, a že po dlouhý čas postačí k plné výživě. Otruby a klíčky obsahují vše nejcennější z obilného zrnka. Například vitamin B, který je nepostradatelný pro správnou funkci nervů. Lidé si snad usmysleli, že tak dokonalý dar přírody mohou ještě vylepšit. Podívejme se blíže, co nám z něj po semletí zůstalo. Aby mohli mlynáři vyrobit bílou mouku, musí obilné zrnko zbavit obalu (otrub) a klíčků. V podstatě zůstane jenom bílé jádro, které obsahuje pouze škrob a bílkovinu (lepek). Ostatní důležité složky obsahují otruby: vlákniny (rozpustné i nerozpustné) a všechny mikroživiny (vitamíny, minerální látky a enzymy). Cenná vzájemná vazba, která mezi nimi existuje odstraněním otrub zmizí. Z významné, zdravé plodiny, se průmyslovým zpracováním stává potravina nebezpečná, až zákeřná. Vždyť kdo neinformovaný by považoval voňavý, křupavý rohlík z bílé mouky za spolupachatele cukrovky, aterosklerózy, infarktu, mozkové mrtvice, oslabené imunity, rakoviny a dalších chorob, kterým trefně říkáme civilizační?

Někteří pekaři přišli na to, že se zpracováním mouka znehodnocuje a dali popud mlynářům, aby do mouky přidávali synteticky vyrobené vitaminy. Tak přišel na svět tzv. „obohacený chléb“. Název zní lákavě, ve skutečnosti jde o mystifikaci. Mouka je nejprve v mlýnských strojích znehodnocena a potom ji mají obohatit synteticky vyrobené složky bez dalších doprovodných látek, čímž se snižuje jejich využitelnost organizmem. Vysoká teplota pak zničí poslední zbytky hodnotných součástí zrna. Hotový produkt nazýváme bílý chléb! Otruby, to nejcennější co zrno obsahuje, házíme v lepším případě domácí drůbeži a prasatům. Bílá mouka obsahuje převážně uhlohydráty, škrob, který se v organizmu mění na cukry a ty potom v krvi na nebezpečné tuky. Pokud cukry nespálíme tělesnou námahou, ucpávají v těle co se dá, cévy, chrupavky, hemoglobin…. Krev se překyseluje a stává se půdou vhodnou pro vznik chorob. Roste nadváha. Měli bychom vědět,  že tučná jídla nejsou zdaleka hlavní příčinou těchto chorob a nadváhy. Důkaz? Co se dává vepřům aby byli tuční? Jsou to tučné krmné směsi? Nikoli, jsou to brambory, škroboviny, nic tučného. Kdo pravidelně konzumuje bílý chléb a pečivo a nemá dostatek fyzické zátěže, aby vzniklé cukry spálil, měl by současně myslet na to, co se nachodí k lékaři a zubaři. Bílý chléb a suchary se dávají nemocným a starým lidem, protože jsou údajně lehce stravitelné. Často se stává, že ve věznicích je strava zdravější než v nemocnici. Rolníci nevědí, že jedí chléb už znehodnocený a to, co je v zrnech nejcennější, nechávají vepřům. Tak si přímo pěstují nemoci, které nakonec přijdou i když jinak žijí zdravě a nekouří. To je výsledek konzumace nutričně nevyvážených potravin z bílé mouky, původně přírodou v obilném zrnku nastavené ideálně. Lidé, kteří mají málo pohybu by proto měli jíst méně chleba a pečiva a místo toho více zeleniny. Pacienti trpící revmatickými chorobami by bílý chléb neměli jíst vůbec. A kdo jí ze zvyku převážně buchle, má na rakovinu prakticky zaděláno. Vysvětlující poznámka. Buchle jsou buřty - chleba. SPCN  hodnotí bílé pečivo známkou 4- až 5. Nedostatečná znamená nedostatečnou hodnotu pro ochranu zdraví.  1 až 1* dostalo celozrnné pečivo Grahamův chléb. Pozor na "celozrnné pečivo"! Často se vyrábí z bílé mouky a přidává se do něj trochu otrub nebo se pouze přibarvuje na tmavo.