Jdi na obsah Jdi na menu
 


Duchovní zdraví

Zdraví je komplexní, tělesné a duchovní a úzce spolu souvisí. Duchovní zdraví je důležitější. Ve zdravém duchu zdravé tělo. 

Zdraví má dvě složky tělesnou a duchovní.

Následující informace jsou určeny upřímně věřícím lidem. Jsou převzaté výhradně ze Stvořitelského projektu se zemí z jeho Dopisu lidstvu. Základní duchovní myšlenka nádherného původního projektu se zemí a člověkem vychází z přání Stvořitele, aby veškeré konání lidí motivovala pravá láska k němu, jako věrnému láskyplnému zdroji věčného života. Taková láska musí vycházet dobrovolně z čistého srdce. Protože pravou lásku nelze nařídit, ani zakázat, dostali jsme dar vědomí, svobodné vůle a svědomí a také fyzické i duchovní samoopravné schopnosti. Stvořitelova láska se tak rozšířila o dalšího člena nehmotné vesmírné rodiny, o hmotného lidského tvora. Člověk dostal takovou životní sílu, aby nikdy nemusel zemřít. Takové dary by nikdy nemohly vzniknout evolucí náhodných vývojových změn. Jako každý jiný pozemský živý tvor se tak i člověk stal živou duší“ (Bible 1.Mojžíšova 2:7 NS). Ano, člověk je duše.

Zdraví si můžeme představit jako bod na komplexní zdravotní ploše, který má dva průměty jako v matematice komplexních čísel. První průmět je horizontální materialistický a druhý průmět je vertikální duchovní. Složka horizontálního průmětu bodu zdraví reprezentuje fyzické zdraví. Hodnota vertikální složky na imaginární duchovní ose určuje míru duchovního zdraví. Základem fyzického zdraví je zdravá životospráva. Základem duchovního zdraví je zájem a příjem pravdivých informací o původu člověka, smyslu věčného života a úzký osobní vztah k jeho Stvořiteli, milujícímu Otci svých dětí.

Aby člověk mohl být zdravý nejen tělesně a duševně, ale i duchovně, musí se podobně jako tělesný člověk nejdříve podrobit duchovnému narození, neboli musí projít duchovní proměnou, stát se duchovním člověkem. Duchovní hodnoty jsou v člověku zakódované už od jeho stvoření. Jde jen o to je objevit a dál rozvíjet. Duchovní výživa se v mnohém podobá tělesné výživě. I duchovní potraviny, ať už psané nebo jen vyslovené, mohou být zdravé a výživné, ale také nezdravé a zkažené. Aby člověk duchovně vyrostl a dospěl, potřebuje zdravé duchovní jídlo. Nejprve jako duchovní dítě základní lehké duchovní jídlo, později syté, výživné, až se nakonec dítě stane duchovně zralým člověkem. Duchovní trávení, to je přemýšlení a rozjímání. Duchovní člověk potřebuje duchovní rodinné a společenské zázemí duchovních sourozenců a aktivní duchovní pohyb, činnost, duchovní trénink. Například procvičování duchovních svalů v boji za živou víru při překonávání odporu. Zdravá duchovní výživa přináší duchovnímu člověku „ovoce ducha“ jako lásku, radost, pokoj, víru, mírnost.

Podobně jako u tělesného jídla vedou nezdravé duchovní pokrmy k duchovním civilizačním nemocem. V důsledku nízkokalorického duchovního hladu to může být nejen duchovní únava a necitlivé svědomí, ale například i duchovní infarkt jako ztráta radosti z ochoty pomoci bližnímu ze srdce, nebo duchovní mrtvice, jako ztráta schopnosti a chuti logicky myslet a hledat důkazy pro pravou víru. Věřící člověk může sice stále věřit ve stvořitele, ale na rozdíl od duchovního člověka může přestat věřit Stvořiteli. Na duchovní zdraví mají vliv tři málo známé skutečnosti.

Slíbený věčný pozemský život neznamenal nesmrtelnost. Lidé byli vytvoření tak, aby nikdy nemuseli zemřít, ale od zdroje života se nikdy neměli odpojit dobrovolně. K rychlému odpojení většinou stačí nejíst. Z hlediska smyslu věčného života je horší vynechání důležitější složky, složky duchovní výživy. Vynechání duchovní výživy působí na odpojení od života nepozorovaně a pomalu. Vlastně pomalu hladovíme u bohatě prostřeného stolu. Na první pohled to tak nevypadá, ale na duchovní podvýživu nakonec často umírá nejen člověk, ale i celé národy a dokonce i celé civilizace. Výjimkou je nejstarší známý živý národ na světě, Židé. Izraelský národ dlouhou dobu přijímal duchovní výživu přímo ze zdroje, od Stvořitele člověka a dodnes je to na něm znát. Stvořitel člověka proto stanovil následující zásadu pevného duchovního zdraví věčného života: „Člověk bude žít nejen z chleba, ale z každého výroku, který vychází Jehovovými ústy“ (Bible Matouš 4:4 překlad NS).

Druhá věc. Lidé nebyli stvořeni tak, aby si mohli úspěšně vládnout sami sobě. Dopadli by jako domácí ovce v divoké přírodě bez ochrany pastýře, nebo jako žáci základní školy, kteří vyhodili učitele a demokraticky si zvolili lepšího učitele, nejlepšího spolužáka.

Stvořitel to prvním lidem vysvětlil jako Otec svým milovaným dětem a hned na začátku je láskyplně usměrnil. V jejich vlastním zájmu jim zakázal opustit určitou bezpečnou zónu, za kterou je prostor neslučitelný s věčným životem. Bezpečná zóna představovala dodržení zákazu dotýkat se na pohled lákavého ovoce jednoho symbolického stromu dobrého a špatného. Nebezpečná zóna představovala přestoupení tohoto zákazu demonstrací volby vlastní nezávislé duchovní cesty a ztráty lásky a úcty k jejich Stvořiteli. Neuposlechnutí varování neznamenalo trest okamžité ztráty života, ale stárnutí a smrt v důsledku vědomého odpojení od zdroje života, jako kdyby se chytrý telefon odpojil od nabíječky. Lidé by se pak museli vrátit místo slíbeného věčného života dolů, do atomů prachu zemské půdy, asi jako starý vybitý mobil, nikoli nahoru, do nesmrtelných nebeských výšin.

A teď ta třetí nejvážnější věc. Vzhledem k daru dokonale svobodné vůle se něco takového v Boží rodině opravdu stalo. Na scéně se objevil jeden z neviditelných duchovních tvorů pověřený dohledem nad lidmi. Začal závidět Stvořiteli a jeho místo vůdčího postavení nad člověkem zaujal sám. Prvním lidem pomluvil Boha před celým vesmírem. Z duchovní sféry promluvil lidským hlasem a řekl, Bůh lže. Bůh ví, že když zákaz neposlechnete, „nezemřete smrtí“ (Bible Kralická 1. Mojžíšova 3:4). Naopak, sami se budete svobodně rozhodovat, co je pro vás dobré a špatné a místo skutečné smrti budete žít dál jako Bůh. On to ví, ale vám to zatajil. Z původně věrného duchovního tvora se tak stal odpůrce a pomlouvač. Tyto jeho dva tituly, nikoli jeho jméno, zní v překladu do hebrejštiny a do řečtiny Satanas a Diabolos.

První lidé se do této jeho rafinované pasti nechali chytit. Zákaz svévolně přestoupili a nakonec museli zemřít do takzvané „druhé smrti“ ze které není návratu. Všichni jejich potomci zdědili nedokonalost a „první smrt“. Kdo zemřel nevinně kvůli našim prarodičům do „první smrti“, může být po očistění země vzkříšen z mrtvých ke slíbenému novému pozemskému životu, kde už nikdy nebude žádné stárnutí ani nemoc. "První a druhá smrt" se v ničem neliší. Smrt je to vždy. Rozdíl je pouze v tom, že kdo nebude nalezen v seznamu zemřelých „první smrti“ v „Knize života“, zůstane mrtvý navždy. Až bude hrob lidstva „první smrti“ vzkříšením vyprázdněn a hřbitovy vyklizeny, „první smrt“ přestane existovat. Veškerá náboženství založená na posmrtném životě tak navždy ztratí smysl. Vlastně všechna náboženství, až na jedno, to duchovně pravé.

Satan tedy dobře ví, že člověk nemá nesmrtelnou duši, ale stal se stvořenou duší, živým tvorem, určeným k životu pouze na zemi. Spolu s dalšími nevěrnými duchovními tvory démony se skvěle převléká za anděla světla. Jsou to oni, kdo se často zjevují jako přízraky a mluví jako duše zemřelých. Protože celý svět dosud leží pod jeho mocí, podařilo se mu většinu věřících lidí odlákat pomocí zázraků na cestu nezávislosti a zdánlivé svobody učením o posmrtném životě, dobře uložených informací o minulých životech, vyvoláváním hovorů se zemřelými, či kontaktů s mimozemskými entitami. Místo uctívání našeho Stvořitele, tak jak si to přeje, mnozí hledají boha v teologických, duchovních, ezoterických, či okultních vědách. Také ve vesmíru, v přírodě, nebo v člověku samotném, jakož i v lákavém duchovním růstu, například opakem rozjímání, meditací. Mylně se domnívají, že to je ta správná cesta k duchovnímu zdraví a duchovnímu bohatství.

Nyní je většina věřících lidí duchovně nemocná, protože jejich víra vychází z nepravdivé nauky o nesmrtelnosti duše. Nevědí, že byli obelháni podvodem, legendou, za kterou - na rozdíl od Ježíše, pokládají první kapitoly Dopisu lidstvu. Ostatní věřící vědí, že víra v posmrtný život je rozporu s původním plánem našeho Stvořitele na věčný pozemský život. Věřící lidé se tak rozdělili na ty, kdo věří v boha po svém a na ty, kdo pevně věří slibu Boží osobní bytosti o věčném životě na zemi a podle toho se snaží žít.

Zrekapitulujme si základní informace o pevném duchovním zdraví.

  1. Lidé nebyli stvořeni, aby umírali jako zvířata. Měli žít věčně bez umírání. Člověk je jedinečný tvor s vrozenou duchovní touhou po uctívání a věčném životě.
  2. Člověk má značně omezené schopnosti chápat vyšší nadlidské dimenze a zákony. Lidstvo je proto na svém Stvořiteli životně závislé asi jako domácí ovečky na svém pastýři.
  3. Stvořitel našeho vesmíru se nemění. Proto můžeme věřit jeho slibu, že až ďábelská nehorázná lež vyjde najevo, dokončí svůj původní plán se zemí a lidmi založený na vzájemné rodinné lásce. Současný svět nahradí novým světem, kde „první smrt“ už nebude a tím ani víra v posmrtný život.
  4. Věřící lidé se dělí na ty, kdo věří v boha, a na ty, kdo věří Bohu.
  5. Končí dlouhověké dějinné období náboženských, filosofických a politických šarvátek. Nastupuje neúprosná mírumilovná stvořitelská realita.

V čem je tedy problém? Mnozí upřímní lidé prozřeli a věří v neosobního boha pevně, ale poněkud naivně. Říkají, já vlastně ani věřit nemusím, protože já vím. Vím, že bůh je ve mně. To je chválihodný, nikoli však cíl, ale pouze začátek cesty ke skutečnému duchovnímu zdraví a k věčnému životu místo pomalého umírání. Takováto zavádějící lhostejnost není v souladu s přáním našeho Stvořitele. Stvořitel je osoba, proto nemůže být součástí vytvořeného předmětu nebo bytosti, podobně jako hrnčíř nemůže být součástí nádoby. Nádoba nese pouze jeho pečeť, obraz a účel, kterému má sloužit.

Má to však jeden háček. Dopis lidstvu je ukrytý pod pokličkou kritického nánosu prachu pomluv a polopravd. To umožnil poněkud zakódovaný způsob jeho psaní. Bible je napsaná tak, aby výhodu neměli chytří, mocní, ani špičkově vzdělaní, ale především pokorní. Pouze pokorné lidi odvážně hledající Boha, Stvořitel člověka duchovně uzdravuje a duchovně sytí tím, že se jim dává poznat ve významu svého jedinečného vlastního svatého osobního jména. Většinou potřebujeme, aby nám to někdo upřímně a správně objasnil. Opravdu si nepřejeme tu záhadnou pokličku přizvednout? Pomocí nám v tom mohou být veřejné stránky jw.org s volbou přes tisíc! volitelných jazyků.

Pozemským občanem vlády nebeského Království založeného na rodinné úctě a lásce se může stát každý, kdo splní podmínky jeho občanství a odvážně mu vyjádří svou podporu. Odstranění starého světa přijde náhle jako „tsunami“ tisíců a desetitisíců duchovních andělských bytostí Boží vlády, jež „spláchne“ z celé země nespravedlnost a zlé lidi, ale pozor, s nimi i ty, co nic špatného nedělali, podobně jako při potopě! Nedozírná cena Bible je v jejím návodu, co dobrého udělat, kam se postavit, obrazně řečeno jakoby „vstoupit do archy“, aby nás to „nesmetlo“ s ostatními. „Postavit se“ znamená získat označení usilovné spolupráce s vládou Království zdaleka viditelného pro vykonavatele rozsudku nad starým světem. Podobně tomu bylo jako tehdy v Egyptě, kdy označení zárubní dveří krví beránka znamenalo ochranu před desátou ranou při odchodu Izraelitů z egyptského otroctví.

Nyní je slíbený celosvětový osvobozující zásah Stvořitele velmi blízko. Odvádění pozornosti od tohoto návodu k záchraně je proto věnováno mimořádné satanské úsilí všemi dostupnými dezinformačními vědeckými i uměleckými prostředky a širokým spektrem mediální záplavy nezdravých duchovních potravin politiků, esoteriků a duchovenstva.

K pevnému duchovnímu zdraví proto patří nezlomná víra jako základ naděje, že pro zemřelé lidi to „první smrtí“ nekončí. Tato naděje spočívá v nádherném slibu našeho Stvořitele, že lidé zemřelí do „první smrti“ budou znovu oživeni vzkříšením z mrtvých tam, kde už před tím žili. Na zemi, nikoli do nebe. Stvořitel slíbil, že ve spolupráci se svou nebeskou vládou, doplněnou o pečlivě vybrané věrné znovuzrozené zástupce z lidstva, nejdřív očistí naší planetu. Pak začne provádět vzkříšení podle informací v „Knize života“ podobným způsobem, jakým stvořil prvního člověka. Lidé tak dostanou možnost setkat se nejen se svými milovanými zemřelými, ale i s významnými osobnostmi dějin a budou mít možnost s nimi radostně žít zde, na zemi bez umírání v dokonalém tělesném i duchovním zdraví. Věčně. Kruh původního láskyplného Božího záměru se zemí a člověkem se tak uzavře.

Až konečně pravda zvítězí nad lží, už tu nebude nikdo, kdo by lstivě přemlouval lidi k novému lákavému demokratickému odpojení od zdroje života spoléháním sami na sebe. Krvavé dějiny lidstva budou navždy varováním, že nechat se dobrovolně duchovně vést za ruku milujícím Otcem, naším pastýřem a učitelem, je pro zdravý život jeho dětí to nejlepší. Vlastně je to naopak. Ve zdravém duchu zdravé tělo.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

JIndra - Souhlas

Na tento text nenacházím žádné logické protiargumenty. Budu zvědavý, jestli sem někdo s nějakými přijde.

David - Je to tak

Také to tak vnímám. Snažíme se starat o tělesné zdraví. Tomu se v nějaké formě věnujeme pravidelně každý den. O to víc bychom se měli starat o své duchovní zdraví. Tak si budujeme vztah ke Stvořiteli Jehovovi Bohu a máme vyhlídku na věčný život. Bib. kniha Titovi 1:2: "a je založena na naději na věčný život. Ten už dávno slíbil Bůh, který nemůže lhát." Stránky jw.org jsou výborné. Také doporučuji. Díky

Petr - dotaz

dopis lidstvu???

vv - zajímavé

Ten příměr s komplexními čísly je nadčasový